• Z 35 rodin na současných 338 stoupl počet profesionálních pěstounů za poslední dva roky.
• Po přepočtení náš plat vychází na 21,30 Kč na hodinu, ohrazuje se profesionální pěstounka proti kritikům "vysokého platu" pěstounů.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá v péči o děti další změny, chce určit věkovou hranici pro umístění dětí do ústavu.

Počet rodin nebo jednotlivců, kteří si domů berou děti pouze přechodně na několik týdnů nebo měsíců, stoupl na 338. Za poslední dva roky, kdy profesionální pěstouni v Česku fungují, jde o desetinásobný přírůstek. Stovky dětí se díky tomu vyhnou ústavům, kde by musely čekat na svou novou rodinu či na návrat do té původní.

Novela, která určila jasná pravidla pěstounství na přechodnou dobu, vstoupila v platnost na počátku roku 2013. V té době bylo v evidenci 35 rodin či jednotlivců připravených ihned přijmout dítě jakéhokoli věku. V průběhu stejného roku se jim povedlo postarat se celkem o 250 dětí. Počty za loňský rok zatím nemá ministerstvo práce a sociálních věcí k dispozici.

Ministerstvo nyní chystá novelu, která mimo jiné určí věk, pod který soud nemůže dítě umístit do ústavu, a to tak půjde často k profesionálních pěstounům, než mu úřady najdou novou rodinu. 

Jednou z průkopnic profesionálního pěstounství u nás je Monika Stránská z Nové Paky na Jičínsku. Ministerstvo ji zařadilo do evidence jako druhou v republice už v roce 2011, kdy byl popis pěstounství na přechodnou dobu v zákoně jen velmi vágní. “Předtím nám sociální pracovnice děti nechtěly moc dávat, protože to bylo složité, teď už to funguje krásně,” hodnotí Stránská změnu po předloňské novele.

Spolu s manželem vychovává Stránská dospívajícího syna a desetiletou holčičku v pěstounské péči, do toho za poslední čtyři roky přijali na přechodnou dobu devět dětí ve věku do dvou let. Na jinou práci Stránské, původně ekonomce, čas nezbývá. “Máme nárok na čtrnáctidenní přestávku mezi dětmi, tu si s rodinou vybíráme, a pak většinou hned volají, že si můžeme přijet pro další,” popisuje. Kvůli nízkému věku i často problematické minulosti ji děti zaměstnávají opravdu nepřetržitě.

Současných více než 300 pěstounů v evidenci pořád zdaleka nestačí. Dětí v ústavech a dětských domovech ubývá jen pomalu. V předchozím školním roce 2013/2014 čekalo v těchto zařízeních na náhradní rodinu 6549 dětí, což je o 400 méně než rok předtím. “Pokud je jedno jediné dítě umístěno v ústavní péči, je povinností státu hledat rodiny, které zabezpečí pro ohrožené děti náhradní rodinnou péči,” říká Marta Miklušáková, ředitelka odboru ochrany práv dětí ministerstva práce a sociálních věcí.

Máme 21 korun na hodinu

Každý profesionální pěstoun dostává od státu měsíční odměnu 20 tisíc korun hrubého, a to i když u sebe zrovna žádné dítě nemá, ale je připraven jej ihned přijmout. I na tento fakt kriticky reagovala skupina zákonodárců v čele s Jitkou Chalánkovou. Členka TOP 09 dokonce volá po změně zákona.

“20 tisíc, to je 15 850 čistého, a když s malými dětmi pracujeme 31 dní, 24 hodin v kuse, je to 21,30 na hodinu. Já si nemyslím, že by to byla nějaká velká částka,” brání se Stránská nařčení, že si lidé z nového institutu udělají lehký výdělek. 

Pěstoun také dostává příspěvek, ze kterého hradí potřeby dítěte, pohybující se podle věku i zdraví dítěte od 4500 korun měsíčně po dvojnásobek. Každý pěstoun u sebe má většinou jen jedno dítě, výjimkou mohou být sourozenci.

Dítě může zůstat v dočasné pěstounské péči maximálně jeden rok, což může být podle Stránské někdy velmi hraniční termín. "Jsou v republice děti, které jsou hůř umístitelné a za rok se to prostě nestihne. Navrhovala bych, aby ta hranice byla alespoň dva roky," říká Stránská.

Mít u sebe doma dítě jen na několik týdnů či měsíců je velká zodpovědnost a psychicky náročný proces, i proto není jednoduché se do evidence dostat. “U žadatelů se posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti, nebo stabilita vztahů a prostředí v rodině,” jmenuje Miklušáková z ministerstva práce a sociálních věcí jen ty základní testy, kterými musí budoucí profesionální pěstoun projít.

Ministerstvo v současné době pracuje na nové právní úpravě ochrany práv dětí, jejíž součástí už bude i omezení věkové hranice, pod kterou nemůže soud umístit děti do ústavní péče. 

Konkrétní věkovou hranici zatím pracovníci ministerstva při přípravě zákona nestanovili. "Bude ještě předmětem odborné diskuse," objasňuje Miklušáková. Věcný záměr zákona má ministryně práce Michaela Marksová předložit vládě do června a první opatření by mohla začít platit od roku 2017.

Jolana Rumanová - redaktorka