Úvodní stránka » Zákon o sociálně-právní ochraně dětí » § 13a Odejmutí dítěte z péče rodičů

← Zpět na Část 3. (Opatření sociálně-právní ochrany dětí, Hlava I. Preventivní a poradenská činnost)

§ 13a Odejmutí dítěte z péče rodičů

1)      Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 odst. 1 nevedla k nápravě, může soud dočasně odejmout dítě z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; přitom dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt ve

a)      středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo

b)      zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením.

2)      Není-li možné zajistit dítěti potřebnou ochranu a pomoc jiným výchovným opatřením nebo opatřením sociálně-právní ochrany a zároveň není možné zajistit péči o dítě náhradní rodinnou péčí, zejména pěstounskou péčí na přechodnou dobu, může soud rozhodnout o svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 1 písm. a), jde-li o dítě,

a)      které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo zdraví vážně ohroženy,

b)      které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku,

c)      tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, nebo

d)      které se ocitlo v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem ohrožují jeho základní práva.

3)      Soud v rozhodnutí označí zařízení, do kterého má být dítě podle odstavce 1 umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých.

4)      V souvislosti s řešením sporu rodičů o výchově dítěte může soud rozhodnout o pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. b), jen vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte a za podmínek, že

a)      je prokázáno, že existuje naléhavá potřeba umístění dítěte do tohoto zařízení s ohledem na zájem dítěte a jeho další citový, psychický a rozumový vývoj,

b)      nepostačuje využití jiných opatření k ochraně dítěte,

c)      je soudem předem omezena doba pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb a

d)      současně je rodičům uložena povinnost využít odbornou poradenskou pomoc směřující k nápravě vztahů v rodině.

5)      Soud může dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 1 zcela výjimečně prodloužit, zejména v případě, že si rodiče nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte prokazatelně upravuje své poměry tak, aby mohla převzít dítě do osobní péče. Celková doba nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 6 měsíců.

6)      Doby pobytu dítěte ve středisku výchovné péče, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením, který je uložen na základě předběžného opatření podle § 76 nebo § 76a občanského soudního řádu nebo výchovného opatření podle odstavce 1, se pro účely posouzení celkové doby nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 5 sčítají. Povolení přechodného pobytu (návštěvy) u rodičů nebo jiných osob podle § 30 nemá na celkovou dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 5 vliv.


Všechny paragrafy 3. čáti, Hlavy I (Preventivní a poradenská činnost):

§ 10 Povinnosti obecního úřadu

§ 10a Povinnost oznámit dítě vyžadující SPOD

§ 11 Poradenská činnost

§ 12 Povinnost využít odbornou pomoc

§ 13 Výchovná opatření

§ 13a Odejmutí dítěte z péče rodičů